Aerobic story

Musím se s vámi o něco podělit. Dneska jsem byla zase na aerobiku a byla to nejhorší hodina ever.
Je to čistě o tom, že si zanadávám, ulevím si a už na to nebudu myslet. Pro někoho to bude dost nechutný, takže jedinci se slabším žaludkem - nečtěte to.

Víte, se mnou na hodiny chodí jedna holka. Říkáme jí trefně růžovka, protože cvičí v růžových kalhotách, tričku i mikině (střídá s bledě modrou), má blonďatý vlasy, v hlavě nasráno, na rukách lopatičky (víte, co myslim, ne? Takový ty špatně udělaný široký gelový nehty.), který svítěj pod UV světlem.
Tahle slečna má ovšem asi 120kg, celou hodinu se skoro nehýbe, takže nesundá svou fešnou mikinku a větrá (a my, co jsme zpocení jako prasata, vždycky nastydnem).
To, že je to střevo a nemá pohybový nadání, jsem zkousla, to je přece jen její věc. I to, že stojí za mnou, a tak kamkoliv se podívám, díky zrcadlům téměř po celé místnosti jí vidím.
Jenže ona se mi prostě lepí na paty, já nemůžu udělat ani posranej step touch, protože bych na ní šlápla (a to by bolelo víc mě než jí - proto je to problém). Ona, kdykoliv se něco takovýho stane, pronese své "...žiši jako!".

Tato situace se opakuje 3x týdně, ale důvod, proč se tenhle článek změní na takovej hejt, je to, co se stalo dneska (teď to bude nechutný).
Asi po půl hodině, hned po zahřátí, se milá slečna asi nějak víc pohla a prostě ze sebe vypustila něco pekelnýho. Nevím, jestli před cvičením doma do sebe rychle nahází houby s vajíčkem natvrdo a s fazolovým salátem, ale TOHLE bylo prostě peklo na zemi. (Jednou jsem jí potkala v Lidlu a kupovala si asi 6 balení cibulových kroužků, že by hint?). Popošla jsem tedy, ona hned za mnou. Mně se v tu chvíli tak strašně zvednul žaludek, že jsem musela odběhnout na záchod a prostě jsem si ublinkla, no. Fuj prostě.
Když jsem se vrátila, našla jsem si jiné, poslední volné místo - přímo naproti dveřím, kde samozřejmě není zrcadlo - proto tam bylo volno.
Celou zbývající hodinu jsem cvičila, aniž bych se viděla, takže jsem to pořád kazila (kdo zná, pochopí, že to není známka narcismu), měla jsem blbou náladu a stále mi bylo špatně od žaludku.

Takže tak. Musela jsem to napsat, protože jinak by se mi o tom zdálo a strašilo by mě to ještě týden.

Zítra Vám napíšu o té dietě, jo? Tak se připravte na další dávku keců, ale snad i užitečných informací.

Přeju hezký úterní večer a co nejmíň srážek s blbcem, nebo ještě hůř - s růžovkou.

7 comments:

  1. tyvole, to je fakt kekelný :-& já jsem slabej žaludek, bych to nedala asi taky...ale asi bych ani nedoběhla na to wecko :D

    jinak na zítřejší se těším, moc moc :-))

    ReplyDelete
  2. OMG tak to nechcem nikdy zažiť.

    ReplyDelete
  3. Já vám to ani nepřeju nikdy zažít!
    A na příští lekci jí přinesu krabičku espumisanu :D

    ReplyDelete
  4. XDDDDD ale je to pěknej kekel teda

    ReplyDelete
  5. žejo? a včera to bylo to samý, ona prostě defaultně smrdí...

    ReplyDelete

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...