Kobechelor

Znáte ten pocit, když si říkáte, jak po splnění všech povinností budete už jen odpočívat, dáte si oraz a budete mít čas napsat na blog/kouknete se na všechny seriály, filmy/půjdete s kámošema na pivo/složíte symfonii/budete se celý den dloubat v nose? Taky vám to nikdy nevyjde?

Hned po státnicích jsem se odměnila. Vzala jsem mamku na rybičkovou pedikúru. To tam normálně přijdete, umyjete si nohy, dáte je do teplý vody v akvárku a oni vám tam šoupnou asi 30 rybiček Garra Rufa, který vám hodinu v kuse okusují odumřelou kůži na chodidlech. Nebolí to, je to jak perličková lázeň a ani mě to nelechtalo, i když mě někdo dokáže snad polechtat i pohledem. Prostě whattafaaa! Kdyby to někoho zajímalo, tak je to v Salonu Sen v Praze 5. Já jsem měla voucher, takže pokud váháte, počkala bych si, až bude na nějakým slevovým portálu další podobná nabídka.
Mrchy utíkaly při každým pohybu, je hodně těžký je vyfotit.
Minulou sobotu jsme byli v Praze shánět oblek pro tátu a dopadlo to tak, že jsem si koupila boty na běhání a oblečení :D
No a v neděli mi přijel po 7 týdnech Linus <333 Tak jo, no. Možná proto jsem neměla na nic čas.

Včera byl pro mě prý důlěžitý den. Měla jsem promoci. Ačkoliv jsem se na ten den těšila, přece jenom bylo snad tisíc věcí, které mi kazily náladu.
Situace č.1 - babička. Víte, je to kapitola sama o sobě a asi bych tady seděla sto let než bych to všechno rozepsala, ale zkrátka ona měla přijet o týden dřív, ale vlezlo jí do toho tohle a támhleto a pak jí prostě otec řekl, že jí oficiálně zve na mojí promoci. No samozřejmě okolo toho všeho bylo strašně moc nedorozumění a trapných momentů a nakonec to dopadlo tak, že Adélka musí držet hubu a krok. Fakt, že tady je babička, s sebou nese mnoho problémů, ať už větších či menších. Například vybrat restauraci, prý jakoukoliv, protože to je přece moje oslava, že. Ani snad nemusím říkat, že na všechno, co jsem navrhla, jsem jako odpověď dostala kyselý ksicht a dětinské "e-eee!".
Situace č.2 - můj otec + foťák = hell on earth. On totiž neumí fotit. Jako vůbec. Jakákoliv snaha vysvětlit mu, co je zaostřování, vyvážení bílé či ISO, přišla vniveč. Typická odpověď "Ježiš tak to vyfotím normálně na Auto, ty to ve Photoshopu upravíš." mi vháněla pokaždé krev do mozku a viděla jsem rudě.
Můj drahý tatík totiž evidentně razí heslo "Máš digitální zrcadlovku, je z tebe automaticky dobrý fotograf." (koho mi to jen připomíná? Aha, většinu lidí.). Ani takové skvosty, jako objekt stojící v přímém slunečním světle vyfocený s bleskem pro něj nejsou tabu. Protože jsem chtěla mít z promoce aspoň jednu jedinou povedenou fotku, skoro jsem klečela před mámou a prosila, aby to fotila ona. Jenže táta odmítal pustit foťák z ruky s tím, že umí VÝBORNĚ FOTIT!
TAKŽE Z 200 FOTEK NEMÁM POVEDENOU ANI JEDNU <333333

Samotná promoce byla nudná jako prase. Hodinu a půl před zahájením se všichni absolventi sešli v sále, bylo nám vysvětleno, že při hymně se stojí, během obřadu se netleská, nemluví a netelefonuje a že se klidně může stát, že dostaneme diplom s jiným jménem. Organizace naprosto nulová, chaos neuvěřitelný. Pak jsme si nacvičili nástup, přišli rodiče, známí, partneři, kočky i psi, někdo si tam dokonce vzal tak půlroční děcko (můj názor na hodně malé děti na veřejných akcích je celkem kontroverzní, což asi zapříčinil fakt, že kdykoliv letím letadlem, sedadlo přede mnou sedí aspoň 2 uřvaný monstra. 3-2-1-Teď mě můžete zavrhnout.)
Jinak vše probíhalo hladce, po obřadu jsme se ještě vyfotili na schodech před budovou, takže za pár dní budu mít profesionální fotky a snad přestanu plakat nad těmi, které "vyfotil" můj otec.

První společná fotka s L., kterou fotil někdo jiný. Věřím, že i samospoušť to zvládne líp.
Potom jsme šli do restaurace. I přes neustálé ofrňování mé babičky se mi podařilo prosadit restauraci KOBE a to jen díky tomu, že kromě Sushi restaurantu je to i Steak House.
Musím říct, že jsem snad v životě neměla lepší jídlo. Ochutnala jsem nejlepší steak, úžasné sushi, marinovaný ananas s anýzovou omáčkou a ten nejšťavnatější burger, o kterým L. nedokáže přestat mluvit. A na to, jak skvostný tohle jídlo bylo, jsme ani nedostali účet, ze kterého by se nám protáčely panenky. Na takové větší události je tahle restaurace ideální, navíc je přímo v centru Prahy. Fakt doporučuju.
Po dvou jahodových daiquiri :D
Tak a ode dneška mi oficiálně začínají prázdniny a taky nová etapa v životě. Uvidíme, jak to všechno dopadne.Beztak je život jen smrt na dovolený, tak si ho musíme užít, ne?

9 comments:

  1. Ještě jednou gratulace!!!:) A sluší Ti to:)

    ReplyDelete
  2. Rybičky - cool!
    Příbuzní - lehce na zabití, naštve to :/ (ale teda ta promoční fotka je moc pěkná, takovej milej moment ;))
    Jinak za nechuť k dětem na promocích naprosto nezavrhuju, ale chápu, občas to chce zdravej rozum... Viz. http://puffins365version2.blogspot.com/2011/07/30062011-promotion.html
    A jinak pochopitelně ještě jednou gratuluju a přeju zasloužený odpočinek. ;)

    ReplyDelete
  3. "koho mi to jen připomíná? Aha, většinu lidí." XDDDDDDD presne XD

    ReplyDelete
  4. Wow, zajímal by mě ten steak, je šance že to byl (dle názvu restaurace) steak z pravého kóbského hovězího? I když to byste se asi nedoplatili, že :)
    Každopádně máš dobré že jsi alespoň promoce měla, naši na ty moje vůbec nechtějí jít, že bakalář nic není :( :)

    ReplyDelete
  5. Janina, Radka: děkuju :)

    Pufin: jasně, já to chápu, jen prostě když někde vidím malé dítě, automaticky očekávám to nejhorší...jinak proti nim nic nemám. Spíš ty matky nechápu. I když zase rozumím, že je někdy hodně těžký najít hlídání. Tohle by bylo asi nadlouho.
    Ale jinak moc děkuju :)

    Mary: XDDDDD já si prostě musím rýpnout.

    Lyn: Ten steak je opravdu z pravého kóbského hovězího, ale já jsem měla Aberdeen Angus. Přítel však měl ten kobe burger, bylo v tom i foie gras, ale řekli jsme obsluze, ať tam dají nějakou pálivou omáčku místo toho.
    Ten burger nebyl samozřejmě nejlevnější, ale ta chuť vážně stála za to :D
    Jinak mě strašně mrzí přístup tvých rodičů k promocím. Snad je aspoň nějak přesvědčíš o tom, že to je důležitá etapa v životě a taky velký úspěch. Budu držet palce!

    ReplyDelete
  6. S těma fotkama znám - mám přesně to samý z předávání maturitních vysvědčení. na tý s L. jste strašně roztomilí <3

    ReplyDelete
  7. Hele, s tim focenim souhlas, ale hlavne ti musim rict, ze mam uplne stejnej nazor na ty verejne akce a deti, protoze to tak proste je. Tecka. A jeste jendou blahopreju!

    ReplyDelete
  8. to vůbec nevadí, stejně vám to tam sluší a je hrozně pěkný, jak ti dává pusu :))))))) fakt!

    ReplyDelete

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...