September, finally!

Prvního září měl muž narozeniny, což jsme oslavili společně s mým svátkem. Měl radost z mých dárků, tak jsem byla ráda, přijela celá jeho rodina a oslava se protáhla až do svítání.
Dnešní den začal úplně hrozně, jelikož ještě stále dospávám ten deficit. Ani jsem si nestačila vypít ranní (ok, ve 2 odpoledne) kafe a přijela návštěva - L. nejlepší kamarád a jeho snoubenka, která mě nenávidí. Už od začátku, co se známe, jsem to z ní cítila, vždycky, když jsme je jeli navštívit, ona mě ani nepozdravila, nevšímala si mě, ba dokonce jsem měla pocit, že mě schválně ignoruje. Prý na mě žárlí, protože si dobře rozumím s jejím přítelem a je to oboustranné. On se mi svěřuje s různými tajemstvími, chodí za mnou pro rady a vůbec máme takovej fajn kamarádskej vztah. Navíc ona dřív měla takovej velkej "crush" na Linuse, který byl ale v té době zadaný, takže sbalila jeho nejlepšího kamaráda, se kterým je teď zasnoubená a chová se k němu jak ke kusu hadru. Vždycky jsem se strašně snažila, abysme byly aspoň zadobře, ale nic nepomáhalo. Všichni byli předvědčeni, že si to všechno jenom namlouvám a že ona se jen stydí, protože nerada mluví anglicky před lidmi, i když to celkem obstojně zvládá. Ale to, že jsem se pokaždé vracela domů se slazami v očích, mluvilo za všechno. Nemohla jsem si pomoct, prostě vycítím, když mě někdo nemá rád nebo se přetvařuje (bod pro ní - ona to aspoň neskrývá za falešnými úsměvy).
Dneska konečně všichni pochopili, že to nebyl jen můj pocit. Byla tady 2 hodiny a celou dobu stála opřená o zeď, protože jediné volné místo na gauči bylo vedle mě. Nepozdravila mě, ani se na mě nepodívala. Když odcházela, nerozloučila se, tak jsem na ní sama mávla a říkám "Good bye, Astrid, thanks for your visit!" a ona se otočila, objala mého muže, začala ho hladit po tváři a říká "Bye, Linus!", dala mu pusu a odešla. Jako nevím, jestli se snaží, abych žárlila, ale každopádně se jí to nedaří. Tyhle laciný triky mi spíš přijdou smutný a je mi líto, že si asi nikdy nebudeme rozumnět. Aspoň jedna starost mi odpadá - nemusím se stresovat s nákupem šatů na jejich svatbu, protože z jejího chování to vidím tak, že strávím den sama doma.

No každopádně tohle je asi tak jediná věc, která mě momentálně sere. Koncem prázdnin jsem byla nemocná, vlezlo mi to na průdušky, takže paráda. Teď jsem ale zase zdravá, takže můžu chodit konečně běhat aniž bych se někde po cestě udusila; můžu si užívat září, protože je to prostě nejlepší měsíc z celýho roku. Není takový vedro, venku je všechno barevný a vůbec mi prostě září prijde jako ideální měsíc pro nové začátky - čehokoliv.
Takže teď jsem plná energie, nápadů, radosti a nenechám si zkazit dobrou náladu.

Přeju všem krásný září! <3

4 comments:

  1. Září je nejlepší, mám to úplně stejně! A některý lidi jsou prostě dementní, s tím nic nenaděláš, jen je mi líto toho kamaráda teda :(

    ReplyDelete
  2. No, přesně jak píše Quanti, lidma se nenechávej vyprudit a užívej si krásný září, taky ho miluju, když se povede... :)

    ReplyDelete
  3. viem, že to človeka naserie, ale nemala by si si z toho robiť starosti...ona ti za to teda vôbec nestojí. Hlavne keď sa správa ako decko.

    ReplyDelete
  4. hele, ja mela pdoobnou situaci se svym nej kamaradem a dopadlo to tak, ze se ted rozvadi a je klid. v uvozovkach klid samozrejme. dobre jsi to ale napsala a jen tak dal!

    ReplyDelete

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...